Sedlo Salmopol je široká sníženina na hřebenech v nadmořské výšce 934 m, která se táhne od vrcholu Trzy Kopce v masivu Klimczoku na severu po pásmo hor Barania a Skrzyczne na jihovýchodě Slezských Beskyd. Vede ní vojvodská silnice č. 942, která spojuje města Bielsko-Biała (Bílsko-Bělá) a Wisła (Visla). Sedlo je významnou křižovatkou turistických stezek a také střediskem zimních sportů. Nachází se zde hostinec, bar, parkoviště a autobusová zastávka.
Sedlo Salmopol je někdy nesprávně nazýváno Biały Krzyż (Bílý kříž). Tento poslední název je odvozen od dřevěného bílého kříže, stojícího nad silnicí, která sedlem prochází. Současný krucifix byl vysvěcen v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. během jeho návštěvy ve Skoczowě (Skočov).
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Turistické využití sedla Salmopol sahá do předválečných dob. V roce 1932 zde turistickou chatu otevřel Rudolf Antoni z německého spolku Beskidenverein. Shořela v roce 1945. V letech 1963–1968 zde byla postavena silnice spojující Szczyrk s městem Wisła (Visla). Díky tomu se sedlo Salmopol stalo druhým (po sedle Krowiarki), z hlediska nadmořské výšky, sedlem v Beskydech, které bylo zpřístupněno motoristům.
V současné době je sedlo pro pěší a cyklistické návštěvníky Slezských Beskyd nejvýhodnější cestou ze severního masivu Klimczoku do jižní části vrcholů Skrzyczne a Barania Góra. Když vyrazíte ze sedla, můžete se vydat červenou stezkou na Klimczok nebo vrchol Malinowska Skała, žlutou pak do Wisły (Visla) nebo Szczyrku a černou do Brenné. Na sedle můžete využít nabídku baru a Regionálního hostince „Biały Krzyż“. V zimním období jsou zde v provozu lyžařské vleky.
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Poblíž sedla se nachází Salmopolská jeskyně, která byla objevena v roce 1969. Má celkem 115 m chodeb a k jejich návštěvě potřebujete příslušné speciální vybavení. Velmi zajímavé dějiny má původní vesnice, která je rozptýlena na okolních loukách a dnes tvoří místní část Szczyrku – Salmopol. Byla založena koncem 17. století luterány, kteří utíkali z císařských (rakouských) oblastí Těšínského Slezska.
Sedlo Salmopol je široká sníženina na hřebenech v nadmořské výšce 934 m, která se táhne od vrcholu Trzy Kopce v masivu Klimczoku na severu po pásmo hor Barania a Skrzyczne na jihovýchodě Slezských Beskyd. Vede ní vojvodská silnice č. 942, která spojuje města Bielsko-Biała (Bílsko-Bělá) a Wisła (Visla). Sedlo je významnou křižovatkou turistických stezek a také střediskem zimních sportů. Nachází se zde hostinec, bar, parkoviště a autobusová zastávka.
Sedlo Salmopol je někdy nesprávně nazýváno Biały Krzyż (Bílý kříž). Tento poslední název je odvozen od dřevěného bílého kříže, stojícího nad silnicí, která sedlem prochází. Současný krucifix byl vysvěcen v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. během jeho návštěvy ve Skoczowě (Skočov).
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Turistické využití sedla Salmopol sahá do předválečných dob. V roce 1932 zde turistickou chatu otevřel Rudolf Antoni z německého spolku Beskidenverein. Shořela v roce 1945. V letech 1963–1968 zde byla postavena silnice spojující Szczyrk s městem Wisła (Visla). Díky tomu se sedlo Salmopol stalo druhým (po sedle Krowiarki), z hlediska nadmořské výšky, sedlem v Beskydech, které bylo zpřístupněno motoristům.
V současné době je sedlo pro pěší a cyklistické návštěvníky Slezských Beskyd nejvýhodnější cestou ze severního masivu Klimczoku do jižní části vrcholů Skrzyczne a Barania Góra. Když vyrazíte ze sedla, můžete se vydat červenou stezkou na Klimczok nebo vrchol Malinowska Skała, žlutou pak do Wisły (Visla) nebo Szczyrku a černou do Brenné. Na sedle můžete využít nabídku baru a Regionálního hostince „Biały Krzyż“. V zimním období jsou zde v provozu lyžařské vleky.
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Poblíž sedla se nachází Salmopolská jeskyně, která byla objevena v roce 1969. Má celkem 115 m chodeb a k jejich návštěvě potřebujete příslušné speciální vybavení. Velmi zajímavé dějiny má původní vesnice, která je rozptýlena na okolních loukách a dnes tvoří místní část Szczyrku – Salmopol. Byla založena koncem 17. století luterány, kteří utíkali z císařských (rakouských) oblastí Těšínského Slezska.
Sedlo Salmopol je široká sníženina na hřebenech v nadmořské výšce 934 m, která se táhne od vrcholu Trzy Kopce v masivu Klimczoku na severu po pásmo hor Barania a Skrzyczne na jihovýchodě Slezských Beskyd. Vede ní vojvodská silnice č. 942, která spojuje města Bielsko-Biała (Bílsko-Bělá) a Wisła (Visla). Sedlo je významnou křižovatkou turistických stezek a také střediskem zimních sportů. Nachází se zde hostinec, bar, parkoviště a autobusová zastávka.
Sedlo Salmopol je někdy nesprávně nazýváno Biały Krzyż (Bílý kříž). Tento poslední název je odvozen od dřevěného bílého kříže, stojícího nad silnicí, která sedlem prochází. Současný krucifix byl vysvěcen v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. během jeho návštěvy ve Skoczowě (Skočov).
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Turistické využití sedla Salmopol sahá do předválečných dob. V roce 1932 zde turistickou chatu otevřel Rudolf Antoni z německého spolku Beskidenverein. Shořela v roce 1945. V letech 1963–1968 zde byla postavena silnice spojující Szczyrk s městem Wisła (Visla). Díky tomu se sedlo Salmopol stalo druhým (po sedle Krowiarki), z hlediska nadmořské výšky, sedlem v Beskydech, které bylo zpřístupněno motoristům.
V současné době je sedlo pro pěší a cyklistické návštěvníky Slezských Beskyd nejvýhodnější cestou ze severního masivu Klimczoku do jižní části vrcholů Skrzyczne a Barania Góra. Když vyrazíte ze sedla, můžete se vydat červenou stezkou na Klimczok nebo vrchol Malinowska Skała, žlutou pak do Wisły (Visla) nebo Szczyrku a černou do Brenné. Na sedle můžete využít nabídku baru a Regionálního hostince „Biały Krzyż“. V zimním období jsou zde v provozu lyžařské vleky.
fot. www.slaskie.travel J.Krawczyk
Poblíž sedla se nachází Salmopolská jeskyně, která byla objevena v roce 1969. Má celkem 115 m chodeb a k jejich návštěvě potřebujete příslušné speciální vybavení. Velmi zajímavé dějiny má původní vesnice, která je rozptýlena na okolních loukách a dnes tvoří místní část Szczyrku – Salmopol. Byla založena koncem 17. století luterány, kteří utíkali z císařských (rakouských) oblastí Těšínského Slezska.