Z objektů nacházejících se ve vsi Czaniec na úpatí Malých Beskyd je nepochybně nutno vidět opevněný zámek. Tato šlechtická rezidence ze 17. století je dnes výsledkem několika přestaveb provedených jak ve století, ve kterém vznikla, tak rovněž v pozdějších dobách. Tento objekt, který v posledních letech chátral, se v současné době nachází v soukromých rukou a nedávno byl zrekonstruován, přičemž opět byl částečně přestavěn.
Historie stavby sahá do počátků 17. století. Původně se jednalo o objekt v renesančním slohu. Dodnes se z tohoto objektu dochovalo jedno z křídel stávajícího objektu. Původní renesanční zámek v Czańci měl rovněž čtyři bašty umístěné v rozích. Tuto stavbu již v poovině 17. století přestavěla rodina Stokowských používající erb Drzewica. Původní zámek se stal jížním křídlem nově vybudované stavby. Přistavěno k němu bylo severní křídlo, kaple, schodiště a oba ochozy. Ve středu stavby bylo vytvořeno centrální nádvoří. Kolem stavby byla založena zahrada. Takto vzniklý komplex zámku a zahrady často přecházel z majitele na majitele. Jedním z nejvýznamnějších vlastníků byl Franciszek Szwarcenberg Czerny. V rámci přestavby zazdil arkády přední fasády a na zadní straně stavby přidal pozdně barokní rizalit. Po větší část 19. století a v první čtvrtině 20. století patřil objekt živecké linii Habsburků. Kníže Karel Habsburský v roce 1925 majetek předal Polské akademii dovedností, která zde zřídila konferenční centrum. Od 2. světové války do 70. let byl objekt využíván k obytným účelům. Po nepříliš promyšleném vytyčení hranic vojvodství během poslední správní reformy byl tento komplex tvořený zámkem a zahradou rozdělen na dvě části, což zkomplikovalo ochranu památky, která po určitou dobu chátrala. Po roce 2008, kdy byl objekt koupen soukromým investorem, byla provedena rekonstrukce a přestavba.