Stará výrobna dřevního téru v obci Kobiór

Kobiór u Pszczyny (Pština) obklopují lesy dávného Pštinského pralesa, které po staletí místním lidem poskytovaly práci a obživu. V roce 2003 zde bylo otevřeno Regionální muzeum, které sídlí v dřevěné, krásné zdobené budově z 19. století. Před více než sto lety zde místní lidé vyráběli mj. dřevní tér. Nyní zde můžete zhlédnout dvě národopisné výstavy, na jejichž expozicích jsou především předměty darované místními občany.

Kobiór

Kobiór je obec, která leží mezi městy Tychy na severu a Pszczyna (Pština) na jihu. Stejně jako tomu bylo před staletími, vesnice je ze všech stran obklopena sevřenými lesy – zvanými Kobiorskými lesy a Pštinskými lesy. Jedná se o pozůstatky dávného rozsáhlého Pštinského pralesa. Po dlouhá staletí patřil Kobiór pánům z Pštiny. První zmínka o osadě pochází až z druhé poloviny 15. století – v tomto vzdáleném zákoutí Slezska tehdy hospodařilo několik sedláků. Zřejmě v následujícím století zde majitelé Pszczyny založili svůj panský statek a po nějakou dobu zde měli i poměrně velký hřebčín. Největším bohatstvím této oblasti však byl les. Prales byl pro majitele někdejšího Svobodného pštinského stavovského panství místem zábavy (hony) a zdrojem bohatství. Pro poddané pak místem, kde pracovali. Lesní správa Kobiór zde byla zřízena již roku 1820. Po více jak sto letech, v roce 1937, se lesy, z důvodu velkých dluhů pštinských knížat, staly majetkem polského státu.

Bývalá výrobna dřevního téru

Zajímavým místem v Kobioru je Regionální muzeum „Smolarnia“ – při jeho návštěvě se můžete seznámit se životem bývalých obyvatel a jejich obživou. Objekt se nachází v jižní části vesnice, v přímém sousedství lesa. Samotná muzejní budova pochází z konce 19. století. Byla postavena ze dřeva, má dvě podlaží a útulnou verandu. Štíty zdobí vyřezávaná prkýnka, dochovaly se i zbytky barevných skleněných prvků. Ještě v 19. století zde vyráběli dřevní tér a později zde byla pila. Z iniciativy Hornoslezského spolku zde bylo v roce 2003 otevřeno regionální muzeum. Za zhlédnutí stojí dvě tematické výstavy: „Nasz dom kochany i niezapomniany“ („Náš milovaný a nezapomenutelný dům“ – vybavení slezské roubenky, regionální kroj, vybavení domácnosti apod.) a „Od ziarenka do bochenka“ („Od zrníčka k bochníku“, aneb jak vzniká chléb). Návštěva ve Smolarni také představuje již téměř zapomenutý lesní průmysl, který kdysi na území střední a východní Evropy vzkvétal. V místní výrobně totiž – prostřednictvím suché destilace dřeva – vyráběli dřevní tér, dehet, terpentýn a dřevný líh. Největšímu zájmu se těšil dřevní tér a dehet. Dřevní tér pocházel ze zpracování borovicového dřeva a byl využíván např. k impregnaci dřeva. Dehet se vyráběl z břízové kůry, měl vodnatější podobu a všelijaké využití – například jako mazivo do náprav vozů, lék na různé lidské i zvířecí nemoci, univerzální lepidlo atd.