V roce 1808 tehdejší majitel zdejšího panství Jerzy Dobry Dobrzański prodal Bestwinu spolu s okolními vesnicemi arcivévodovi Karlu Ludvíkovi Habsburskému z Żywce. O něco později, v letech 1824-26, zde arcivévoda nechal postavit zámek v pozdně klasicistickém slohu. Stavba byla obklopena parkem. Zprvu v něm sídlila správa zdejšího panství a následně správa lesů. Přirozeným sledem událostí se v roce 1847 majitelem zámku a panství stal syn Karla – Albrecht, a po něm v roce 1895 Karel Stefan. Ten zámek v Bestwině předal synovi Leu Karlovi, který se zde v roce 1933 usadil se svou manželkou Marií Klotildou.
Habsburkové z živecké linie se do dějin Polska a regionu zapsali velmi pozitivně. Byli to polští vlastenci. Leo Karel Habsbursko-Lotrinský byl v tomto regionu obzvláště významnou osobností. Jako rakouský důstojník během 1. světové války vstoupil do polské armády. Účastnil se polsko-ukrajinské války a následně i polsko-sovětské války. Jako velitel 2. eskadrony se vyznamenal během bitvy u Styru 31. července 1920, kdy zachránil pluk před zkázou. Raněný Leo Habsbursko-Lotrinský onemocněl tuberkulózou, která zastínila jeho kariéru. V roce 1925 byl vyznamenán stříbrným Záslužným křížem. Aristokrat těšící se sympatiím vojáků a kamarádů se od nich mírně odlišoval svým excentrickým chováním. Namísto pobočníka měl např. při sobě soukromého sluhu, horala z okolí Żywce (Živec).
Leo Habsbursko-Lotrinský absolvoval Školící středisko kavalerie v Grudziądzi. Měl pověst nadprůměrně inteligentního a vzdělaného, a také „čistokrevného“ kavaleristy. Ve farní kronice pak bylo napsáno: „(…) laskavý patron naší církve a farnosti, hojný donátor církve a osvěty, přítel chudých, milovník dětí a školy, věrný a praktikující katolík”. Hrdina trpící tuberkulózou od polsko-sovětské války zemřel 28. dubna 1939 v Bestwině. Leo Karel je zde v Bestwině pohřben sám bez své choti, jelikož jeho manželka z Polska odjela v roce 1944. Propolští živečtí Habsburkové byli v době 2. světové války šikanováni Němci a ani později nemohli počítat se zvláštním zacházením ze strany komunistických úřadů. Většina členů rodiny se po válce ocitla v zahraničí. Až do dnešních dob je na hrobě Leo Karla Habsbursko-Lotrinského možné vidět čerstvé květiny, které zde přinášejí místní obyvatelé.