Malé Beskydy se táhnou od města Bielsko-Biała (Bílsko-Bělá) po oblast údolí řeky Skawa w okolí Wadowic a Zembrzyc. Západní část těchto hor je poněkud vyšší. Nejvyšším vrcholem je Czupel (933 m n. m.). Dále k ní patří vrcholy Magurka Wilkowicka (909 m n. m.) a Hrobacza Łąka (828 m n. m.). Východní část Malých Beskyd je sice nižší, ale rozlohou větší. Nejvyšším vrcholem je zde Łamana Skała, jinak nazývaná Madohora (929 m n. m.), a druhým charakteristickým masivem je Leskowiec (922 m n. m.). Území CHKO zaujímá rozlohu 257 km2. Ochranné pásmo má pak rozlohu 222 km2. Geologickou stavbu tvoří především drobnozrnné a odolné godulské pískovce. V Malých Beskydech je vyhlášeno 22 přírodních památek neživé přírody, k nimž patří skalní útvary a jeskyně. Z hlediska vegetačních stupňů území CHKO zahrnuje submontánní (podhorský) stupeň (do cca 550–600 m n. m.) a montánní (horský) stupeň. Submontánní stupeň byl ve významné míře ovlivněn činností člověka a zabrán pro účely zástavby a obdělávání půdy. V montánním stupni dominují lesy, z nichž si některé zachovaly původní charakter. Pro tento vegetační stupeň jsou charakteristické lesy s podílem buku, jedly a dalších druhů chráněných v několika rezervacích. Z živočichů, kromě obecně se vyskytujících druhů, je vhodné připomenout velké dravce – vlky a rysy. Vzácně se zde objevuje i medvěd. Malé Beskydy sice leží poblíž slezských městských středisek a Krakova, ale nejsou příliš zalidněnou oblastí. Kromě okolí několika horských chat na Magurce a Leskowci jsou zdejší turistické trasy poměrně málo navštěvované. Malebná území těchto hor jsou také známa místy spjatými s přítomností Karola Wojtyły, který se narodil ve Wadowicích na úpatí Malých Beskyd a často chodil po zdejších stezkách.