Komplex sestávající ze zámečku a parku, vzniklý v letech 1830-33 v Kamesznici, je dílem majitelů Terezy a Marcela Potockých. Dobře udržovaný komplex objektů spolu s parkem přetrval do dnešního dne v téměř nezměněném stavu. Zajímavá je lokalita, ve které byly objekty postaveny, zahrnující údolí a svahy kopce. Architektonické objekty byly vhodně zakomponovány do parku. Celek je situován na půdorysu prodlouženého obdélníku. Hlavní částí komplexu je klasicistní zámeček z roku 1833, v současnosti objekt Státních lesů. Jedná se o přízemní stavbu přikrytou valbovou střechou. Před lehkým rizalitem na přední fasádě je široká terasa a schodiště. Vchod byl umístěn v pozdější přístavbě ze strany zadní fasády. Kousek pod zámečkem se nachází menší objekt nazývaný kanceláří. U jednoho z rohů byla přistavěna věžička s ciferníky, částečně zděná, částečně dřevěná, přikrytá šindelovou střechou. Nad zámečkem stoji objekt bývalé oranžerie, později přestavěný na hospodářskou budovu. Dalšími objekty na území komplexu jsou sušírna šišek, kamenný kříž s erbem Potockých Pilawa a dvě kaple: Matky Boží Škapulířské a sv. Terezy. Druhá z těchto kaplí byla údajně postavena v místě nešťastné události. Impulzivní Marcel Potocki měl údajně v parku z pušky zasáhnout svou manželku. Poté, co se vzpamatoval, postavil tuto kapli se jménem patronky, odpovídajícím jménu jeho choti, jako prosbu o odpuštění hříchu. Park má charakter anglického parku a má připomínat divokou přírodu. Nachází se zde rovněž menší rybník. Park má bohatý stromový porost s lípami, modříny, sosnami, javory, kaštany, jasany a jinými druhy stromů. Mnoho z nich je přírodní památkou, např. 250-letá borovice vejmutovka, několik smrků a buk. Modřín opadavý s obvodem 345 cm je největším exemplářem tohoto druhu v tomto regionu polských Karpat. Park je příkladem romantické samoty se shluky stromů, potůčkem šumícím po kamenech, menším vodopádem a také výhledem na pole a hory.
tylko z zewnątrz
w budynku mieści się instytucja publiczna