Historie 4. střeleckého podhalańského pluku je stále spojena s jednotkami, které byly formovány na konci 1. světové války v Itálii a ve Francii pod různými názvy. Tehdy vznikl rovněž 19. polský střelecký pluk, který byl po svém příchodu do Polska přejmenován na 19. pluk pěších střelců. Jednotka změnila svůj název 1. září 1919 na 143. pluk kresowých střelců (kresy: východní oblasti Polska) a 1. března 1920 naposledy na 4. střelecký podhalańský pluk. V roce 1919 se pluk zúčastnil polsko-ukrajinské války a poté polsko-bolševické války v roce 1920, přičemž se účastnil mj. bitev u Szelechowa, Wołkowińce-Baru, Indury a Obuchowa. Od listopadu 1920 měl základnu v Cieszyně. V roce 1924 obyvatelé cieszynského okresu slavnostně předali pluku jimi financovanou standartu. Svátek jednotky se slavil 26. září, v den výročí bitvy u Obuchowa. V roce 1925 jednotka těšínských střelců vyhrála první místo ve střelecké soutěži mistrovství okresního velení V. sboru v Krakově a mistrovství polské armády na soutěži ve starém Samboru. Během obranného tažení v roce 1939 pluk bojoval jako součást 21. horské pěší divize. Po těžkých bojích v oblasti Cieszyna a Bielska a poté Kalwarie Zebrzydowské a Bochni, se vojáci pluku ocitli nad Sanem, kde 10. a 11. září bránili linii řeky v oblasti Leżajska a Krzeszowa, brzy ustoupili na jihovýchod, do Lvovského vojvodství. Pluk, který bojoval v polovině září u Duchowa a v oblasti Dzikowa Nowého, byl poté částečně rozprášen. Oficiálně přestal existovat 16. září. Někteří z vojáků byli zajati, jiní se přidali k dalším jednotkám. Dvaadvacátého září Němci a ukrajinští nacionalisté zaživa upálili téměř 100 vojáků ve vesnici Urycz, což byl jeden z nejkrutějších zločinů spáchaných v září roku 1939. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 16. února 2008. V objektu působí klub vojenské historie, která při různých příležitostech představuje uniformy a vybavení 4 PSP.