Open Air Museum Cieszyn Český Těšín

Open Air Museum Cieszyn/Český Těšín je prvním přeshraničním muzeem a současně turistickým produktem založeným na fenoménu rozděleného města. Nacházející se na polsko-české hranici (https://openairmuseum.info/pl/gdzie-nas-znajdziesz) přibližuje historii města z různých perspektiv, včetně historie jeho rozdělení a s tím spojených důsledků. Na revitalizovaných březích řeky Olše vznikl atraktivní prostor pro odpočinek nebo aktivní trávení volného času (https://openairmuseum.info/pl/galeria) s pěší a cyklistickou stezkou, speciálním městským mobiliářem, dalšími objekty a jedinečnou muzejní expozicí s QR kódy propojenými s webem www.openairmuseum.info a aplikací umožňující odeslat pohlednice přímo z muzea. http://cieszynar.treespot.pl

Open Air Museum Cieszyn/Český Těšín – první přeshraniční muzeum

Cieszyn, https://visitCieszyn.com/ město s více než tisíciletou historií, které je od roku 1920 rozděleno na dvě části – polskou a českou. Hraniční řeka Olše je určitým symbolem současného osudu města, neboť jako společný prvek obě části města nejenom rozděluje, ale také spojuje. A ačkoli od roku 2007 – od vstupu do Schengenského prostoru – došlo k odstranění mnoha právních a administrativních překážek, stále existují mentální, kulturní a historické bariéry způsobené mnohaletým nuceným rozdělením obyvatel města z obou stran řeky.

Projekt Open Air Museum Cieszyn/Český Tĕšín chce vytvořit inovativní produkt cestovního ruchu, založený na fenoménu rozděleného města. Muzeum je umístěno na zvláštním místě – na hranici dvou států a seznamuje návštěvníky s historií Cieszyna a Českého Těšína z různých úhlů pohledu. https://openairmuseum.info/pl/gdzie-nas-znajdziesz. Jedná se o výjimečnou věc v evropském měřítku. Open Air Museum Cieszyn/Český Tĕšín má díky svému otevřenému charakteru a jedinečné, přeshraniční lokaci svou turistickou a vzdělávací hodnotu. Vznikl zde atraktivní prostor pro obyvatele obou částí města i pro turisty, kteří zde mohou trávit svůj volný čas společně. Společná polsko-česká programová rada se podílela na přípravě koncepce muzea, obsahu muzejních expozic a vlastní realizaci projektu.

Expozice Open Air Museum Cieszyn/Český Tĕšín navazuje tematicky na odkaz a symboliku hraniční řeky Olše a připomíná důležité události spojené s historií rozděleného města. Na břehu Olše jsou instalovány jak tradiční informační tabule, tak osvětlené vitríny (typu city light), celkem 7 panelů s informacemi a QR kódy, po jejichž naskenování lze získat přístup k rozšířeným informacím a galerii fotografií na internetových stránkách www.openairmuseum.info. Ilustrované texty připravili odborníci a jsou uvedeny v polské, české a anglické jazykové verzi. Speciální mobilní aplikace umožní zpestřit si návštěvu odesláním přímo z muzea pohlednice s vaší podobiznou jako prvního těšínského knížete Měška I., poslední piastovské kněžny Alžběty Lukrécie Těšínské nebo v Těšíně nejdéle vládnoucího habsburského panovníka Františka Josefa I. http://cieszynar.treespot.pl

Kapitoly: 1. Mýtická a historická Olše

Seznamuje návštěvníky s původem názvu řeky a vysvětluje velkou úlohu, kterou řeka Olše stále sehrává v povědomí zdejších obyvatel. Řeka protékající tehdejším sídlem Těšínského knížectví byla od nejranějších dob prvkem regionální kultury. Objevuje se v lidových legendách a pověstech, v literatuře (zejména poezii) a malířství. V současné době je často symbolem regionu a k jejímu názvu odkazuje řada těšínských společností a spolků.

2. Olše v Těšíně

Kapitola se zaměřuje na historii řeky, která sehrála významnou roli při zakládání města; v 9. století vzniká na kopci u řeky opevněná osada, která se postupem doby mění na sídlo těšínských knížat. Na tomto tematickém panelu se můžete mimo jiné seznámit s historií územního rozvoje města, mostů přes řeku a tím, jak přítomnost Olše ve městě ovlivnila hospodářský rozvoj města.

3. Hranice na Olši

Třetí kapitola vypráví o historii rozdělení města v roce 1920 a osudu obou částí Těšína po této události. V roce 1939 vypukla 2. světová válka; bylo zrušeno polské školství, organizace a instituce, polština zmizela z veřejného života a na radnici úřadovalo NSDAP. Po válce nastalo v Polsku a Československu období diktatury komunistických stran. V této obtížné době pro obě části města vzkvétal „pohraniční kšeft“ – hranice byla příležitostí k pašování zboží.

4. Česká část Těšínského Slezska

Kapitola se věnuje oblasti za Olší, tj. české části Těšínského Slezska a jeho problémům. Kapitola vypráví o Polácích, kteří po rozdělení Těšínského Slezska zůstali na české straně Olše, o školství a kultuře tohoto regionu. Přibližuje téma pietních míst jako jsou Těrlicko a Kontešinec a působení organizací sdružujících občany polské národnosti. Představuje rovněž význačné osobnosti regionu, které významně přispěly v mnoha oblastech vědy a kultury.

5. Olše spojuje

Dnes, kdy jsou Polská a Česká republika členy Evropské unie a Schengenského prostoru, obě části města znovu aktivně spolupracují, ačkoli i předtím vznikala řada iniciativ, které se snažily propojit Těšín do jednoho celku. Od roku 1989 zde působila pobočka Polsko-česko-slovenské solidarity, v roce 1996 podepsala města dohodu o spolupráci a začala pořádat společné akce a realizovat přeshraniční projekty, čehož dobrým příkladem je také Open Air Museum Cieszyn/Český Těšín.

6. Mosty přes Olši

Kapitola doplněná množstvím ilustrací se věnuje stávajícím i již neexistujícím mostům přes řeku Olši.

7. Územní rozvoj

Město Český Těšín vzniklo na základě rozhodnutí o rozdělení Těšínského Slezska, přijatého na konferenci ve Spa 28. července 1920, z důvodu dvouletého sporu mezi Československem a Polskem o státní příslušnost Těšínska. Tehdy došlo ke spojení tří těšínských čtvrti na levém břehu řeky Olše – Saské kupy (něm. Sachsenberg), Kamence (něm. Steinplatz) a Brandýsu (něm. Brandeis), které se proměnily v plně funkční město díky velkému plánu výstavby, financovaného československou vládou mimo jiné z půjčky.

8. Zajatecký tábor Stalag Teschen

V Českém Těšíně, v části města zvané Kontešinec, vznikl během 2. světové války německý zajatecký tábor. Vznikl v dubnu 1941 a byl určen k internaci poddůstojníků a řadových vojáků. Byl to největší zajatecký tábor na území Československa. Po válce byl rozebrán a na jeho místě byla postavena čtvrť rodinných domů.

9. Košicko-bohumínská dráha

Jedná se o historii intenzivního rozvoje železniční dopravy nejdůležitějších tratí vedoucích přes Těšín, které měly velký vliv na rozvoj celého Těšínska.

1. Řeka Olše

Kapitola určená pro milovníky přírody popisuje řeku z přírodovědného hlediska, včetně zde se vyskytujících druhů ptáků a ostatních zvířat žijících v řece a její bezprostřední blízkosti.

Revitalizované nábřeží Olše je parkovou zónou vybavenou městským mobiliářem v moderním stylu s cyklostezkou a stezkou pro pěší. Podél stromové aleje najdeme další moderní prvky malé architektury, jako jsou například sedadla speciálně navržená pro Muzeum času, svítící v noci v kruzích, na kterých je uvedeno 28 důležitých dat historie města od jeho založení až po jeho rozdělení v roce 1920 (také v Braillově písmu).

Oblast je osvětlena chytrým systémem veřejného osvětlení, LED lampami s pohybovými čidly a WIFI moduly. Prostor doplňují umělecky ztvárněné ptačí budky a informační tabule o ptácích. https://openairmuseum.info/pl/galeria

Na české straně muzea vzniklo symbolické přístaviště a kotviště na řece (kde zatím nejsou vidět žádná plavidla). Inspirací pro vznik přístaviště byla píseň Jacek zpěváka Jaromíra Nohavici, který v Českém Těšíně žil mnoho let. Jaromír Nohavica napsal tuto skladbu na jaře roku 1989 a na podzim ji zazpíval na slavném Festivalu nezávislé československé kultury v polské Vratislavi. V době otevření Open Air Musea Cieszyn/Český Těšín uplynulo od těchto událostí 30 let.

Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek, mám k němu stejně blízko jak on ke mně, máváme na sebe z říční navigace, dva spojenci a dvě spřátelené země.

Písničkář vzpomíná na léta strávená v Českém Těšíně takto: „Moje přestěhování, po odkroucení základní vojenské služby, do Těšína, města, ve kterém přišla na svět v rodině českých hudebníků moje žena Martina, bylo velmi šťastným rozhodnutím. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let to bylo místo, které mi díky kontaktu s velkou a krásnou polskou kulturou umožnilo načerpat trochu čerstvé vody z bohatého a životodárného polského moře do mého zatuchlého českého rybníčku.“

Jak malí kluci hážem z břehů žabky, kdo vyhraje má z protějšího srandu, hlavama kroutí česko-polské babky, děláme prostě vlastní propagandu.

Týden co týden z říční navigace, máváme na sebe Chlapče hlavu vzhůru! Jak je krásné moci vykašlat se na celní předpisy a cenzůru.

Jaromír Nohavica napsal píseň Jacek v době, kdy Český Těšín a Cieszyn sdíleli celní budovy a bez příslušných dokladů nebylo možné hranici na řece překročit. V řece nebylo možné se zdržovat, protože ozbrojení vojáci vojsk střežící státní hranici (tzv. Pohraniční stráž) po celý rok hlídkovali, aby nikdo do vody nevstupoval. Polák Jacek a Čech Pepa, stojící na březích řeky, si v té době mohli nanejvýš zamávat a po roce 1989 házet do vody symbolické žabky, jak se odehrává v česko-polském hudebním představení Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe, které mělo premiéru v květnu 2004 v Těšínském divadle (řežie Radovan Lipus, texty písní Jaromír Nohavica, scenář a překlady textů písní Renata Putzlacher).

Polák Jacek a Čech Pepa u řeky Olše. Pepa hází žabky, za chvíli se ukazuje, že Poláci pouštějí kačky a že řeka Olše je polsky Olza.

POLáK: Ahoj, Pepo, kaczki puszczasz? čech: Kačky to jsou ptáci, plavou tam dole na Olši. Já házím žabky, Jacku. POLáK: Ty puszczasz żabki?? Przecież to jest to brzydkie i zielone, co siedzi nad Olzą. OLše Ošklivé a zelené … Celník??

To jsou jen některá polsko-česká nedorozumění, objevující se ve zmíněném představení. Rovněž píseň Jacek vypráví o odlišných historických zkušenostech a pokusech o porozumění:

Z piastovské věže na nás mává kníže Měšek, a směje se až třepe se mu brada, ve zprávách večer běží horký dnešek, aspoň se máme s Jackem o co hádat.

On tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje, a domluvit se někdy bývá marno, tak spolu vedem pohraniční boje a v praxi demonstrujem solidarność.

Vážený návštěvníku, představ si, že se jedná o malý těšínský přístav, tak se na chvíli zastav. Panta rhei – všechno plyne ... Můžete zde krmit kachny nebo házet žabky z českého nábřeží, můžete si sednout a sledovat symbolická Kola času na druhé straně Olše nebo pozorovat Piastovskou věž. Za vašimi zády je nižší dominanta – symbolická polsko-česká babylonská věž, která umožní nejen polskému Jackovi pochopit, proč na této straně řeky čerstvý chléb neznamená oschlý a okoralý, ale voňavý a měkký, a že českým květnem je polský máj (a nikoli duben – kwiecień).

Hlavní aktivity projektu: 1. Zřízení společné polsko-české programové rady, odpovědné za přípravu koncepce muzea, obsahu muzejních expozic a vlastní realizaci projektu. Složení programové rady: PL: Marian Dembiniok, Wacław Gojniczek, Stefan Król, Krzysztof Szelong, Aleksander Cierniak, Renata Karpińska;
CZ: Vít Slováček, Petra Górecká, Jana Galášová, Pavlína Badurová, Martin Krůl, Renata Putzlacher, Andrea Šacherová, Pavel Noga, Gabriela Budínská.

2. Vytvoření muzejních expozic na obou nábřežích řeky Olše. Prohlídka začíná u sportovní a koncertní haly na polské straně, vede po Piastowské třídě podél řeky Olše, poté pokračuje přes Most přátelství a dále nábřežím Svobody. https://openairmuseum.info/pl/gdzie-nas-znajdziesz
   3. Revitalizace nábřeží Olše, výstavba pěších a cyklistických tras, úprava zeleně, rozmístění funkčních prvků drobné architektury. 4. Otevření Turistického informačního centra v Českém Těšíně přímo u Open Air Museum Cieszyn/ Český Tĕšín.
3. Zřízení internetových stránek www.openairmuseum.info, s rozšířenými informacemi, včetně mobilní aplikace k propagaci nového produktu.

Připravila: Renata Karpińska - turystyka@um.cieszyn.pl