Budova z 18. století, 600 let starý dub a tajemná bílá paní – zámeček v Boryni je místo, které je stejně tak krásné, jako tajemné.
Zámeček situovaný za městem je jedinou takovou památkou v našem městě (a s jistotou rovněž jedinou, která tak často měnila svého majitele). Tato honosná a elegantní budova obklopená menším parkem nabízí pohled jako z pohlednice. Pozoruhodné jsou majestátní schody vedoucí k hlavnímu vchodu do zámečku. Z jižní strany se nachází parková terasa obklopená zelení – včetně již zmíněného 600 let starého dubu. Traduje se, že právě mezi stromy v parku je možné potkat tajemnou bílou paní, která se občas prochází kolem zámečku.
Tento klasicistní zámeček postavený na půdorysu obdélníku s vlivy pozdního baroka má kompaktní tvar a mansardovou střechu. Jeho fasády zdobí pilastry v korintském stylu a jeho stěny zdobí rovněž rizality. Dnes se v jeho interiérech nachází hotel se všeobecně přístupnou restaurací a konferenčními sály.
Vybudován byl ve druhé polovině 18. století, kdy byl majitelem okolních pozemků Jan von Schlutterbach, rakouský šlechtic. Borynia byla rytířskou vesnicí patřící postupně se střídajícím šlechtickým rodinám (von Madeyského, von Raczků, Waldemara Schippana, Ledóchowských a Siodmoků). Bílou paní z legend je pravděpodobně vnučka prvního majitele Jana von Schlutterbacha.
V roce 1882 byla Borynia Dolna připojena ke Knížecímu pštinskému fideikomisu a teprve po 1. světové válce byla připojena k okresu Pszczyna (Pština), a následně se v době okupace dostala pod německou správu. Po válce se zámeček na základě zemědělské reformy stal majetkem státu a zřízena v něm byla škola. V roce 1961 byl opraven. V 80. letech jej zakoupil černouhelný důl KWK Borynia a zřízeno v něm bylo školící středisko. Budova prošla opět rekonstrukcí. Poslední opravy proběhly v roce 2009, kdy byl zámeček koupen soukromým investorem.
tylko z zewnątrz
teren prywatny