Podle legendy byl prvním fundátorem kaple král Jan III. Sobieski. Jelikož ji však dosti nahlodal zub času, bylo rozhodnuto o výstavbě nové zděné kaple. Práce na ni nicméně přerušila epidemie cholery. Na konci 19. století sem ze Zakopaného přibyli řezbáři a vyhotovili polní oltář, který zakryli dřevěnou střechou. Po obou stranách oltáře umístili sochy světců – sv. Stanislava a sv. Kazimíra. Z důvodu příliš malých rozměrů oltářního obrazu sv. Antonína se odebrali do Krakova, aby si u slavného Jana Matejky objednali obraz větší. Když ho potom hotový usadili na hlavní oltář, putoval ten menší na jeden z pilířů.
Základní kámen k nové kapli byl položen 1. září 1876 a požehnal mu P. Komorowski. Započatou stavbu pozastavil po pár letech nedostatek financí. Hrubou stavbu kaple chtěli zakoupit Židé a vytvořit si z ní svou modlitebnu, avšak farníci byli proti a v roce 1881 stavba kaple pokračovala. Udělala se klenba, cementová podlaha, vsadila se okna s barevnými tabulkami. Vybudovala se též plechem obitá věžička. Na vše se skládali místní farníci. Největší snahu o uskutečnění tohoto bohulibého cíle vyvíjel statkář Michał Kąkol. Dekretem ze dne 12. prosince 1887 udělil biskup Albin Dunajewski povolení ke sloužení mší svatých v kapli sv. Antonína v den jeho skonu, tj. 13. června, a v neděle a svátky.