Hlavní hřeben Karpat, kterým nyní vede mj. polsko-slovenská státní hranice, nikdy nebyl nepřekonatelnou překážkou. Po mnohá staletí tímto hřebenem vedly cesty, které využívaly nejníže situovaná horská sedla. Jedním z nich je sedlo Hliny (pol. Glinne), v Korbielowě v živeckém regionu. Hlavní hřeben zde klesá do nadmořské výšky 809 m. Z polské strany na sedlo stoupá vojvodská silnice č. 945, ze slovenské strany silnice č. 78. Do roku 2007 na sedle Hliny fungoval hraniční přechod, který byl zrušen po vstupu do Schengenského prostoru. Historie cesty přes sedlo Hliny však sahá do 60. let 19. století. Tehdy orgány Rakouského císařství rozhodly o postavení cesty spojující uherskou Oravu s haličským regionem Żywce (Živec). Takto skončilo dopravní spojení, situované víc na východ na sedle Półgórska, kde cesta z Uherska do Polska vedla zřejmě již v 15. století. Jednalo se o tzv. měděnou stezku, kterou se na sever vozila měď vyrobena mj. v Bánské Bystrici. Cesta na sedlo stoupá na slovenské straně poměrně mírně a do Korbielowa klesá strmým svahem. Pěší turisté se na sedlo Hliny dostanou po značené červené stezce Hlavní beskydskou magistrálou Kazimierze Sosnowského. Vede z Pilska a louky Hala Miziowa na vrchol Babia Góra. Ze sedla Hliny můžete také vyrazit černou stezkou, která vede malebnými částmi Krzyżówek a Przyborowa v pásmu Modralová.