Obec Cięcina se nachází v blízkosti Węgierské Górky, na úpatí Slezských a Żywieckých Beskyd, a chlubí se zajímavou sakrální památkou. Jedná se o kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z 16. století, jenž je jedním z objektů nacházejících se na Stezce dřevěné architektury Slezského vojvodství a místní Papežské stezce. Jednolodní kostel s věží, několikrát přestavovaný, je jednou z nejvýznamnějších památek v jižní části Slezského vojvodství.
Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Cięcině je příkladem dřevěné sakrální architektury ve slezsko-malopolském stylu. Budova ve skromnější podobě, než je tomu dnes, byla postavena v roce 1546. V letech 1666–1667 byl kostel zvětšen. V té době došlo k rozšíření lodi a přistavění věže. Chrám původně sloužil jako kaple kostela v Radziechowě. Samostatná farnost v Cięcině byla založena v roce 1789. V polovině 19. století byla přistavěna nová sakristie. Na konci tohoto století byla loď prodloužena a věž byla přesunuta na západ. Vzápětí byla postavena nová kruchta pro ženy s předsíní a novou věžičkou a rovněž kaple sv. Františka z Assisi. Na konci 19. století došlo také na úpravu polychromie provedenou Antonínem Stopkou z Makowa Podhalańského. V důsledku prací z 19. století získal kostel mírně nepřiměřený tvar a v roce 1932 byla z důvodu obnovení harmonie tvaru věž zvětšena a byla k ní přidána nová špice. V této podobě se kostel dochoval až do naší doby, i přes své rekonstrukce a obnovy. V roce 2010 byla zrekonstruována střecha, která byla pokryta modřínovým šindelem. Uprostřed barokního interiéru stojí za pozornost především hlavní oltář sv. Kateřiny Alexandrijské, jehož autor a donátor není známý, pravděpodobně z doby přestavby kostela v 17. století. Další oltáře – Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a sv. Anny - také pocházejí z tohoto období. K dochovanému historickému interiéru patří také kazatelna, varhany, krucifix a křtitelnice. Kostel spolu se sakrálními stavbami v sousední Węgierské Górce a v Ciści, jako místo spojené s osobností Karola Wojtyły, se nachází na místní pěší Papežské stezce, jejíž okruh umožňuje poznat nedaleké lipowské pohoří patřící k Żywieckým Beskydům. Chrám se nachází také na slezské Stezce dřevěné architektury.