První zmínka o kostele ve Studzionce pochází z počátku 14. století a je z knihy týkající se platů vratislavského biskupství. V roce 1326 je o farnosti řeč v knize týkající se Svatopetrského haléře (peněžní sbírky putující z Polska pro potřeby Svatého stolce). Z biskupských vizitací se dovídáme, že v roce 1479 byl ve Studzionce postaven nový dřevěný kostel. Měl věž se zvony a velmi slušné vybavení. V roce 1568 ho zabrali luteráni, kteří ho využívali ještě v 1. polovině 17. století. V důsledku rekatolizačního úsilí prováděného Habsburky byl v roce 1654 ze Studzionky odejit pastor Daniel Rotarius a kostel se vrátil zpět do katolických rukou.
9. července 1822, během oktávu slavnosti Božího Těla, došlo k tragédii – kostel Nanebevzetí Panny Marie vinou nedbalosti celý vyhořel. Výstavby nového kostela se ujal místní farář P. Baltazar Zimerman. Stavební práce započaly v roce 1827 podle plánů jakéhosi Heinzeho. Po shromáždění finančních prostředků byl dostavěn v letech 1833–1834. Slavnostní vysvěcení chrámu se konalo 31. srpna 1834 za přítomnosti knížete Ludvíka Anhalta von Pless, tehdejšího majitele pštinského panství. Kázání pronesl – kupodivu v polštině – P. Antoni Szyszkowic z Ruptawy. Vyšlo tiskem a odrazilo se v další finanční podpoře kostela.
Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven na obdélníkovém půdorysu a zastřešen sedlovou střechou pokrytou taškami. Slohově navazuje na klasicismus. Věž je předsunuta trochu před průčelní fasádu, vyzděna byla až v letech 1923–1924. Dostala báňovitou kupoli. V interiéru jsou uchovávány relikvie sv. Jana Pavla II. a kříž z 18. století. Na hřbitově rozprostírajícím se u kostela bylo pohřbeno 18 obětí tzv. pochodu smrti, tj. vězňů osvětimského koncentračního tábora evakuovaných v zimě roku 1945. Na severní straně kostela se dochovaly dva kamenné smírčí kříže.
Ve farním domě byla otevřena Pamětní síň P. Franciszka Długosze. V letech 1922–1940 působil ve Studzionce jakožto farář, zasloužil se o postavení kostelní věže a pořízení vitráží. Proslul jako skvělý hospodář a duchovní správce. Zemřel v německém koncentračním táboře v Dachau.